fotojm

Pandy červené jsou savci žijící ve vysokých nadmořských výškách, patří mezi nejvýše žijící zvířata na světě, vyskytuje se i ve více než 4 000 m n. m. Vyskytuje se v Nepálu, Indii, Bhútánu, Myanmaru a zasahuje až do jihozápadní Číny.  Panda je spíše nočním zvířetem, přes den odpočívá. Většinu dne prospí nejčastěji v korunách stromů, kde se také dokáže velmi obratně pohybovat. Ve své domovině obývají chladné a vlhké lesy tvořené z velkých druhů rododendronů, chladnou mlžnou džungli či bambusové porosty horských lesů mírného pásma. Z toho důvodu je v našich zeměpisných šířkách spíše zimním zvířetem a aktivnější bývají v chladném počasí. Navštěvujete-li zoo pouze v létě je malá šance je pořádně zahlédnout pouze při krmení.  Prsty má poměrně krátké, opatřené polozatažitelnými drápy a stejně jako panda velká našlapuje, na rozdíl od ostatních medvědů, na celá chodidla. Vyvinul se u ní „šestý prst“, palec navíc, který je tvořen výrůstkem zápěstní kosti. Nejde však o skutečný prst, kte...

Aby náhodou nedošlo k omylu. Krmí nás tady moc dobře, ale občas si trochu přilepšíme a objednáme si jídlo z Myš-elinské restaurace.🐭

V minulém týdnu jsem se zúčastnil foto workshopu "Focení dravců v letu" s profesionálním fotografem Rostislavem Stachem . Dozvěděl jsem se zde spoustu zajímavostí a triků jak vhodně nastavit a využít funkce fotoaparátu právě pro případ focení letovek. Nádherné ptáky během akce  prezentoval profesionální sokolník a chovatel Eda Školoud , kterého možná znáte z ukázek dravců v jihlavské zoo. SOVA PÁLENÁ Středně velká štíhlá sova charakteristická svým typickým zbarvením a srdčitým „závojem“ okolo obličeje. Délka těla je 33–39 cm, rozpětí křídel 80–95 cm. Hmotnost se pohybuje mezi 200–400 g. Stejně jako ostatní sovy má i sova pálená specifický tvar a strukturu peří, které jí umožňuje zcela neslyšný let. Zrak mají sovy velmi citlivý. Jsou schopny zachytit i nepatrné zbytky světla a mohou proto létat a lovit i v podmínkách, kdy nejen člověk, ale ani většina dalších zvířat už nic nevidí. Barvy však sovy rozpoznávají hůře. Přesto však sovy vidí výborně v noci i ve dne. K lovení po...

Žila, byla tři malá lvíčata. Všechno to začalo 12. září 2024, kdy se v zoo Hodonín narodila mláďata kriticky ohroženého lva berberského. Původně čtyři, jedno z nich však bylo výrazně menší, slabé a třetí den uhynulo. U početnějších vrhů je to ale běžné. Po narození byla několik měsíců skrytá v zázemí pavilonu a čekalo se než trochu zesílí a jak se o ně bude samice starat. Vše proběhlo na výbornou, včetně jejich seznámení se samcem, a tak již na podzim bylo možné mláďata vidět řádit ve venkovním výběhu. Zajímavá byla moje návštěva 24.12.2024 kdy jsem byl zvědavý na sváteční krmení uvnitř pavilonu.  Jo, ještě jsem zapomněl říct že všichni tři lumpové jsou samečci. 😆 Červenec 2025 mláďata už trochu odrostla, začíná se jim rýsovat hříva a vůbec se jim nelíbilo, že o nich mluvím jako o lvíčatech. Únor 2026 samcům se již pěkně vybarvila hříva a začínají vypadat jako dospělí. Prý jestli o nich budu psát že jsou lvíčata, dají mi přes držku.😹